Jizerská magistrála pro pěší turistiku

Oldřichovské sedlo

Oldřichovské sedlo (478 m) je důležitým spojovacím článkem mezi Libereckem a Frýdlantskem; po staletí tudy prochází cesta, od druhé poloviny 19. století pod sedlem vede v tunelu i železniční trať. Sedlo, kterým se překonávala hradba jizerských kopců, hrálo důležitou roli i při pravidelných poutích z Liberce do Hejnic.

náhodné fotografie z galerie Oldřichovské sedlo »
Fotografie z galerie Oldřichovské sedlo
Fotografie z galerie Oldřichovské sedlo
Fotografie z galerie Oldřichovské sedlo

Pro místo a jeho nejbližší okolí se dost často používá starobylý název Hemmrich, připomínající, že zde kdysi žil poustevník. Hemmrich býval po několik staletí obávaným místem – husté lesy, divoké změti skal a pocestní sem přitahovaly nekalé živly. V lesích již ve středověku loupil vedle mordýřů ze Skalního hradu také Petr Vorbach se svými kumpány. Procesí, která chodívala do Hejnic, se v lesích ještě v polovině 19. století obávala lupičského hejtmana Filipa Krauseho. V 19. století loupil a kradl v okolí Oldřichova i žibřidický lupič Kühnel, velice výrazná kriminální postava východní části Lužických hor, který však byl chycen právě zde. Ještě roku 1849 táhli často Hemmrichem za lupem „Liberečtí šibeničníci“ – banda, které kradla a přepadávala pocestné.

Dnes je v sedle klid, na nejvyšším místě stojí mohutný kříž na žulovém podstavci, přístřešek a motorest Hausmanka (známý spíše jako U Kozy, původní dům býval hájovnou, níž se svoji ženou žil ještě dlouhá léta po 2. světové válce lesník Franz Hausmann, velmi známá postava této části hor). Sedlo s malým parkovištěm je dnes velice oblíbeným výchozím místem nejen za jizerskými skalami, ale začíná zde pro cyklisty populární Viničná cesta, vinoucí se takřka vrstevnicově severními svahy hod až do Ferdinandova.