Oldřichovské sedlo
Oldřichovské sedlo (478 m) je důležitým spojovacím článkem mezi Libereckem a Frýdlantskem; po staletí tudy prochází cesta, od druhé poloviny 19. století pod sedlem vede v tunelu i železniční trať. Sedlo, kterým se překonávala hradba jizerských kopců, hrálo důležitou roli i při pravidelných poutích z Liberce do Hejnic.
Pro místo a jeho nejbližší okolí se dost často používá starobylý název Hemmrich, připomínající, že zde kdysi žil poustevník. Hemmrich býval po několik staletí obávaným místem – husté lesy, divoké změti skal a pocestní sem přitahovaly nekalé živly. V lesích již ve středověku loupil vedle mordýřů ze Skalního hradu také Petr Vorbach se svými kumpány. Procesí, která chodívala do Hejnic, se v lesích ještě v polovině 19. století obávala lupičského hejtmana Filipa Krauseho. V 19. století loupil a kradl v okolí Oldřichova i žibřidický lupič Kühnel, velice výrazná kriminální postava východní části Lužických hor, který však byl chycen právě zde. Ještě roku 1849 táhli často Hemmrichem za lupem „Liberečtí šibeničníci“ – banda, které kradla a přepadávala pocestné.
Dnes je v sedle klid, na nejvyšším místě stojí mohutný kříž na žulovém podstavci, přístřešek a motorest Hausmanka (známý spíše jako U Kozy, původní dům býval hájovnou, níž se svoji ženou žil ještě dlouhá léta po 2. světové válce lesník Franz Hausmann, velmi známá postava této části hor). Sedlo s malým parkovištěm je dnes velice oblíbeným výchozím místem nejen za jizerskými skalami, ale začíná zde pro cyklisty populární Viničná cesta, vinoucí se takřka vrstevnicově severními svahy hod až do Ferdinandova.
česky
deutsch
polski





