Jizerská magistrála pro pěší turistiku

Jizerské skály

Takřka celou západní část Jizerské magistrály pro pěší turistiku lemují žulové skály nejrůznějších velikostí a tvarů. Ve zvláštní symbióze s bukovými porosty zde vytvářejí neskutečně romantický svět, již více jak sto let vyhledávaný horolezci.

„Obzvlášť strhující musel být kdysi souboj skalních gigantů s přírodními silami, neboť hluboké trhliny a rozsedliny byly vryty do obřích těl skal a působí dodnes jako ctnostná znamení jejich hrdinného vzdoru.“ Tak se o jizerskohorských skalách vyjadřoval na počátku 20. století milovník hor Ivan König; jizerská hrubá žula si právě v té době získávala další a další obdivovatele. První skálou Jizerských hor dobytou horolezci „čistě“, tj. bez užití umělých pomůcek, jako jsou například provazové žebříky, byla Divá Máří, kterou 14. července 1895 zdolali lezci Adolf Gahler, Heinrich Scholze a E. Wolleschak. Po krátkém útlumu zájmu o horolezectví na jizerské žule začíná na začátku 20. století „zlatá doba“ zdejšího lezení – jména Rudolfa Kauschky, Franze Haupta, Rudolfa Thama, Karla Kirchhofa a Rudolfa Blumricha.

náhodné fotografie z galerie Jizerské skály »
Fotografie z galerie Jizerské skály
Fotografie z galerie Jizerské skály
Fotografie z galerie Jizerské skály

Legendami poválečného jizerského horolezectví se stali především bratří Ginzelovi, Josef Čihula a Miroslav Machovič. Paralelně vedle nich lezly však desítky, možná stovky dalších. Novější horolezecké legendy, stále ještě provozující tento sport na jizerské žule, reprezentují například Petr a Zorka Prachtelovi.

Jizerské horolezectví je svět sám pro sebe – má svoje nepsaná a i psaná pravidla, svoje kultovní skály (jednoznačně k nim patří Zvon, Divá Máří a Uhlířova čapka), horolezci mají svoje hostince, kde končí svoji pouť od skály ke skále (např. U Kozy v Oldřichovském sedle, U Cimpla či Bartlovu boudu v Bílém Potoce).

V současné době jsou jizerské skály a historie lezení v Jizerských horách kvalitně a podrobně zpracovány v knize Pavel Fajgl, Otokar Simm, Milan Vrkoslav: Horolezecký průvodce Jizerské hory, Vrkoslav 1999. Krásy jizerských žulových skal se snaží ukázat také kniha Poezie jizerské žuly od Jana a Šimona Pikousových a Otokara Simma.