Jizerská magistrála pro pěší turistiku

Projekt Jizerská magistrála pro pěší turistiku

Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více jak sto let tzv. Blauer Kammweg čili Modrá hřebenovka, označená modrým hřebínkem v bílém poli. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben.

První úseky byly přitom vyznačeny právě v severních Čechách: 13. dubna 1902 se sešly ve Varnsdorfu tehdejší horské spolky z lužické oblasti a dohodly se o zřízení této trasy z Ještědu na Růžovský vrch; 6. září 1903 se v Kořenově dohodly jizerskohorské a krkonošské spolky na protažení cesty od karlsthalského mostu až na Sněžku. V roce 1904 se k iniciativě připojily v Chomutově i krušnohorské spolky a konečně v roce 1913 byla cesta prodloužena až do Blankensteinu nad Sálou, na území Německa. V dobách 1. republiky byla cesta postupně na mapách vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km. Většina trasy byla od roku 1903 postupně značena zinkovými tabulemi s vyraženým čtyřhrotým hřebínkem, nabarveným na modro. Zvláštní je, že v prvních letech nebyla v lužicko-jizerské oblasti cesta označována jako Kammweg tj. Hřebenovka, ale zprvu jako Hauptweg čili Hlavní cesta, což mělo nepochybně zdůraznit její jedinečnost mezi ostatními značenými cestami.

náhodné fotografie z galerie Práce na projektu »
Fotografie z galerie Práce na projektu
Fotografie z galerie Práce na projektu
Fotografie z galerie Práce na projektu
Fotografie z galerie Práce na projektu
Fotografie z galerie Práce na projektu
Fotografie z galerie Práce na projektu

Jedním z tvůrců myšlenky Hřebenovky byl českolipský vlastivědec Dr. Amand Paudler, který společně s mnichovským umělcem Augustem Frindem, který měl ke zdejší krajině hluboký vztah, vydal dokonce o putování po části trasy z Ještědu na Růžovský vrch knihu. Podrobného turistického průvodce po Hřebenovce vydal roku 1905 pražský turista Dr. Franz Hantschel (1844 - 1941).