Jizerská magistrála pro pěší turistiku

Turistika

Fotografie z galerie Lidé a příroda
Fotografie z galerie novinky
Fotografie z galerie Jizerka
Fotografie z galerie novinky

Historie jizerskohorské turistiky je úzce spjata se vznikem Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge - DGV), který byl založen roku 1884 v Liberci. Především díky vášnivým turistům Matouschkovi, Bielauovi, Hueblerovi a Tetschovi začal se souhlasem hraběte Clam–Gallase, majitele většiny lesních porostů v horách, systematicky značit promyšlenou síť cest pro turisty. Jizerské hory a okolí se tak brzy staly jednou z nejlépe turisticky označených oblastí starého mocnářství a hlavní trasy, po kterých se kdysi ubírali první turisté, zůstaly v horách dodnes téměř nedotčeny. Velice záhy si začal spolek pořizovat vlastní rozhledny a chaty. Nejstarší svoji dřevěnou rozhlednu vybudoval DGV na Humboldtově výšině nad Kateřinkami tři roky po svém vzniku. Chat a rozhleden ve správě a majetku spolku rychle přibývalo a DGV nakonec vlastnil takováto zařízení na Královce, Slovance, Bramberku, Jůslově vrchu v Josefově Dole a na Tanvaldském Špičáku. Po smrti barona Liebiega spravoval také Libereckou výšinu.

Spolek zpřístupnil či zabezpečil i četné vyhlídkové skály: Vyhlídku u Smržovky, Ořešník, Trniště, Dračí kámen a Kovadlinu nad Libercem.

Paralelně existovaly v minulosti v Jizerských horách i další, menší turistické spolky a sdružení. Mezinárodní dělnický spolek Naturfreunde (Přátelé přírody) si dokonce roku 1929 postavil vlastní chatu (dnešní Prezidentská chata), sloužící dodnes na krásném místě k občerstvení turistů.

Roku 1900 byl v Liberci založen Klub českých turistů (od roku 1933 župa KČST Lužicko-Jizerská), který propagoval Jizerské hory mezi českými návštěvníky a vydával první tištěné materiály o horách v českém jazyce. Činnost německých dělnických i českých turistických organizací, zejména spolku Naturfreunde (Přátelé přírody), přerušilo obsazení Sudet Německem, 2. světová válka nakonec byla příčinou zániku Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory.

Po druhé světové válce navázaly rychle na staré turistické tradice české spolky, které velice brzy obnovily a rozšířily turistické značení. Po poněkud násilném sjednocení tělovýchovy zanikl i Klub československých turistů a hory ovládly turistická sdružení organizovaná pod hlavičkou ČSTV. Později se Jizerské hory staly velice populární oblastí s řadou oblíbených turistických pochodů a oblastních odznaků.

V současnosti je nejsilnější turistickou organizací v Jizerských horách Klub českých turistů, jehož odbory pořádají celou řadu tradičních akcí a pečlivě se starají o značení horských cest, péči a ochraně hor se věnují i další sdružení – silný je např. Jizersko-ještědský horský spolek.

Nárůst obliby turistiky a cykloturistiky se však v posledních letech pojí s jednoznačným odklonem od organizovanosti turistiky k individuálním aktivitám návštěvníků hor. V blízké budoucnosti by páteřní turistickou trasou, vhodnou v různých trasách jak pro pěší, tak i pro cyklisty a lyžaře, měla být Nová Hřebenovka (její součástí je i Jizerská magistrála pro pěší turistiku). Ta začíná v Českosaském Švýcarsku a hřebenově překračuje Lužické, Žitavské a Jizerské hory a končí v centrální části Krkokoš.